syn

TO JE ALE NÁHODIČKA ANEB CO JE TO SYNCHRONICITA

Je to pojem, který zavedl švýcarský psycholog C. G. Jung jako označení pro příčinně nevysvětlitelné setkání dvou nebo více událostí v čase, které tím na úrovni prožívání subjektů získávají význam. Synchronicita je vždy a všude přítomnou realitou, kterou vidí ti, kdo jsou připraveni ji vidět. Synchronicita je přesně načasované sladění okolností, které utváření život samotný.

 

Narazili jste už někdy na někoho s tím, že vás napadlo: „To je ale náhoda?“ Náhody ale neexistují a to, co vnímáme jako náhodné setkání, má svou příčinu. Vše se děje z nějakého důvodu, který nás přivede k tomu, že někoho potkáme nebo něco zažijeme. Náhoda je jen naše iluze. Vše souvisí se vším. Z minulosti, přes přítomnost, do budoucnosti – každá událost je vzájemně propojena a je jedno, jestli je významná či bezvýznamná. Ať už prožíváme úžasný den a všechno jde snadno nebo zažíváme těžké chvíle a dře to, vesmír nám vždy chce předat nějaké poselství. Setkání lidí či události, které se stanou v ten pravý moment, nejsou nic jiného než synchronicita. Naštěstí existuje způsob, který nám umožňuje to celé pochopit.
Už jste slyšeli větu:Když je žák připraven, učitel se najde? Toto rčení zcela vystihuje podstatu synchronicity. Kdykoliv jsme vnitřně synchronní s něčím, po čem opravdu toužíme, je velká pravděpodobnost, že se naše touha nakonec naplní. Podobní lidé se náhodou setkají právě proto, že jsou naladěni na stejnou frekvenci a synchronicita udělá vše, co je v její moci, aby se tito lidé setkali.
Existuje způsob, jak synchronicitu záměrně vytvořit a nejlépe vychází vstříc těm, kteří v ni věří. Je tedy nejlepší, pokud v synchronicitu začnete věřit a přestanete říkat, že každá událost je jen náhoda. Kdo věří zákonům synchronicity, bude schopen hlubšího spojení s vlastní vnitřní synchronicitou. To nakonec povede k tomu, že se nebudeme muset usilovně snažit, aby se staly věci či události, po kterých toužíme. Stačí jen věřit, že se věci stanou, a potom je nechat, aby se staly. Pokud synchronicitě porozumíme a budeme vědomě vnímat vše, co se kolem nás děje, získáme rovnováhu ve všem, o co usilujeme.

Určitě znáte Murphyho zákony a možná jim i věříte. „Co se může pokazit, to se pokazí“ – z toho vyplývá, že synchronicita může pracovat i proti nám. Pokud očekáváme, že se stanou špatné věci a věříme tomu, v tom okamžiku se synchronizujeme s naší vnitřní negativitou a to špatné si tvoříme. Vy jste ten, kdo tvoří svoji realitu, tak si prosím hlídejte svoje myšlenky a očekávání.

Přijměte synchronicitu a její projev v reálném světě a považujte ji za způsob, kterým nás univerzální inteligence učí, vede a projevuje nám lásku, podporu a pomoc.
Otevřete se synchronicitě a užívejte si to.

Ivana

Komentáře

komentáře