jar and measuring tablespoon of ghee - clarified butter

MARGARÍN NEBO MÁSLO ?

 

Taky jste se nechali zlákat reklamou o zdraví prospěšných margarínech? Jak jsou chutné, lehké, vhodné i na pečení? Jak prospívají našemu srdci a mají spoustu vitamínů a minerálů?

 

Tak já vám prozradím, jak se tyhle dobroty vyrábějí.

Základní surovinou na výrobu margarínů jsou nejlevnější a tím pádem nejhorší oleje – sojový, řepkový, kukuřičný a jen někdy nepatrné množství olivového. Jak už dnes snad všichni víme, nejzdravější oleje jsou lisovány zastudena, čímž si zachovávají zdraví prospěšné látky.
Při výrobě margarínů se používají oleje vyrobené pomocí vysokých teplot a tlaku. Je to postup levnější, ale likviduje téměř všechny prospěšné látky a naopak vytváří škodliviny.

Další krokem výrobního postupu je chemické čištění velmi škodlivými chemikáliemi jako ředidla, hexan apod., načež se vše profoukne horkou parou. Ta odstraní poslední zbytky vitamínů.

A opravdu nevím proč, nebo koho to napadlo jako prvního, ale další krokem výrobního postupu je mixování s niklem. Nikl je silný alergen (proto se už nepoužívá při výrobě šperků), zvyšuje riziko vzniku rakoviny, plicní embolie, porodních defektů, zhoršuje projevy astmatu, bronchitidy nebo onemocnění srdce.

Další krok je hydrogenace – hmota (ne, olej už to není) se pod vysokým tlakem a při vysoké teplotě vystaví vodíkovému plynu. To změní chemickou strukturu, tuk je ztužený a má zvýšený bod tání. Pak následuje emulzifikace, tedy přidání emulgátorů, aby to vše drželo pohromadě. Protože v tomto stadiu hmota moc nevoní, následuje deodorizace – opět horkou parou.

A ještě se musí udělat něco s barvou, protože v této fázi výroby má hmota šedou barvu, a tu byste si asi na chleba nenamazali. Tak použijí technické bělení stejně jako u papíru nebo prádla. No a abyste to vůbec konzumovali, je nakonec přidáno něco vitamínů a minerálů (asi 0,1%), produkt se dobarví a dochutí.

Pokud jste dočetli až sem a říkáte si, že margarín nekupujete, tak prosím čtěte složení potravin v obchodech. Dnes už se přidává do velkého množství jiných produktů, jako jsou sušenky, zákusky, koláče, některé druhy pečiva a mnohé další.

 

Máslo

Zatímco mnoho diet nedoporučuje jíst máslo, pravda je taková, že ho klidně jíst můžete, ale samozřejmě s mírou. Nejlepší je české organické máslo, vyrobené z mléka krav, které se pasou venku. Můžete ho koupit na nejbližší farmě nebo na farmářských trzích.

Máslo je velmi komplexní druh tuku obsahující přes 400 různých mastných kyselin a poměrně slušné množství v tuku rozpustných vitaminů (A, D, E a K). Nasycené tuky zvyšují hladinu HDL cholesterolu, který je známý jako „dobrý“ cholesterol. HDL cholesterol snižuje riziko srdečních chorob a infarktů. Cholesterol z másla je také základem pro pozitivní rozvoj mozku a funkce nervového systému.

 

Výroba másla

Máslo je ztuhlá emulze vody a tuku, obsahující výhradně mléčný tuk (minimálně 80%).  V České republice se máslo vyrábí stloukáním ze smetany. Smetana získaná z mléka odstřeďováním o tučnosti asi 40% (optimálně 37 – 42 %) se pasteruje při teplotách nad 95 °C po dobu několika sekund. Fyzikální zrání smetany je klíčovým krokem při výrobě másla. Při tomto kroku dochází k částečné krystalizaci mléčného tuku. V máselnici se smetana intenzivně mechanicky pohybuje, čímž dojde ke spojování tukových kuliček na máselné zrno. Od hmoty se postupně odděluje tekutá složka podmáslí (obsahuje laktózu, soli, vitaminy rozpustné ve vodě, bílkoviny, fosfolipidy).  V odlučovacím válci se oddělí máselné zrno od podmáslí a propere se sprchováním studenou vodou. Máselné zrno se dále hněte, aby byly odstraněny zbytky podmáslí, snížilo se množství vzduchu a máslo se dokonale spojilo.  Toť vše.

A pokud si chcete vyrobit máslo doma, není to nic složitého. Stačí smetana o obsahu tuku víc jak 30% a šlehač nebo mixér. Postupů najdete na internetu spoustu.

Tak snad jsem vás přesvědčila, že je pro vás a vaše zdraví vhodnější máslo. Doma vaříme výhradně na másle, přepuštěném másle, sádle nebo kvalitním olivovém nebo kokosovém oleji a máme cholesterol jak mimina.

A ještě zajímavost – proč se říká, mít máslo na hlavě? V 15. století bylo ve francouzských městech zvykem, že trhovkyně, které šidily máslo, byly postaveny na pranýř a musely stát s hroudou másla na hlavě tak dlouho, až se máslo na slunci rozteklo.

A ještě obrázek z pokusu, jestli mravencům chutná margarin nebo máslo.
MÁSLO 2

 

Krásný den
Ivana

 

 

Komentáře

komentáře