babi a děda

MOJE RODOVÁ LINIE

Dnes mám takový vzpomínkový celý den. Vzhledem i k tomu, co se momentálně děje v Evropě, cítím potřebu se více vrátit ke svým kořenům. Cítím, že musíme být více hrdí na svoje dějiny a na své předky. Byli to oni, kdo svojí prací a láskou vybudovali tuto zemi, jejíž krásu si můžeme i my dnes užívat. Vzpomeňte si na své dědečky a babičky, na jejich život. Co vše oni museli překonat, abychom si dnes my mohli žít v míru a dostatku, a važte si jich za to. Na tom, co oni vytvořili, dnes stavíme svůj život a život našich dětí.

Všichni odněkud pocházíme, někde jsme se narodili a někde vyrostli. Je to důležité znát svůj původ. Moje maminka pochází z malé vesnice a narodila se jako nejmladší dítě. Její tatínek byl kovář a její maminku si pamatuji jako klasickou babičku v šátku, která pořád něco dobrého vařila a pekla. Víc si bohužel nepamatuji a to mne mrzí. Chtěla bych více znát svůj rodokmen, který zaznamenává historii lásky rodičů, prarodičů a předešlých generací. Naše současná existence by bez nich nebyla možná. Bohužel jsme ztratili hrdost na svůj rod a na svoji zem. Nevážíme si svých předků a tím ztrácíme kontakt se svými kořeny.

Co je pro nás opravdu důležité? Vždy v historii to bylo zachování života a pokračování rodu. Z naší rodiny, z našeho rodu, z naší linie, vychází naše životní energie a síla. Stejně, jako řeka by nemohla být bez svého pramene, tak i my nemůžeme existovat bez svých kořenů. Pokud je a byla existence celého rodu v pořádku, čerpáme z něj více než 50% naší životní energie. Pokud ještě máte babičku a dědečka, mluvte s nimi. Ptejte se na jejich život, jak se jim žilo, co bylo pro ně v životě důležité, co řešili za problémy. Měla jsem ráda, když se tatínek mého manžela dostal ke slovu (to je ten pán na fotce), což bylo díky upovídané manželce málokdy, a vyprávěl o jeho dětství, nebo o době studií v Praze. Ráda si prohlížím staré fotky v rodinných albech, ale už mi bohužel nemá kdo říct, kdo je na těch fotkách, nebo kde byl snímek pořízen.

Může se taky stát, že se v našem rodu nachází i nějaký skrytý problém, blok, a ten se projevuje i v našem životě. Proto je důležité znát svoji rodovou linii a zpracovat si i převzatý podvědomý program, který může negativně ovlivňovat váš život, odráží se i na vašich vztazích a dokonce ho můžete dál předat i svým dětem. Já sama jsem si letos na jaře díky metodě RUŠ zpracovala program ženské rodové linie a ten zněl:

Nezasloužím si nic dobrého, nezasloužím si lásku, nezasloužím si prostor pro sebe, musím být užitečná, musím pomáhat.
Viděla jsem celý zástup mých ženských předků, počínaje mnou, moji maminkou, babičkou a tak dále, které jsme tento program musely žít. Pokud je tento program aktivní, žijete život s pocitem viny, že nejste dost dobré, a může se to projevit i jako nemoci fyzického těla – jako nemoci srdce, ženských orgánů a typická je rakovina prsu. Pokud čtete tento článek, jste to i vy, kdo může tuto řadu ukončit.

Cestou je odpuštění a láska. V první řadě láska sama k sobě – nejednat proti své vůli, a tím pomůžete vyléčit babiččinu či matčinu nelásku k sobě. Řekněte jasné „ano“ sebelásce a posilněte svoji ženskou energii. Není potřeba měnit ostatní, změňte sama sebe, a pokud si někdo o pomoc řekne, pomozte jen tehdy, pokud se na to sama cítíte. Ne na svůj úkor, Vy musíte být vždy na prvním místě. Ne, není to sobecké. Je to láska sama k sobě a svým vnitřním postojem ji předáváme těm ženám, které byly před námi, sobě… a svým dětem, hlavně dcerám.
Ivana

Komentáře

komentáře