Příspěvky

OFICIÁLNÍ NEBO ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA?

Ideální situace je ta, kdy jsme zcela zdrávi a lékaře ani medicínu nepotřebujeme. Věřím, že i v dnešní době jsou mezi námi jednotlivci, kteří u lékaře nikdy nebyli – a pokud ano, potom z formálních důvodů, například pro razítko na potvrzení. Odhaduji, že jich ale mnoho není, spíše jako šafránu.

Na počátku mé lékařské kariery před více jak třiceti lety jsem jich ale potkával více. Naše setkání neprobíhala v ordinaci a neměli často ani založenou kartu pacienta. Venkovské povětří, zdravá strava, pravidelný příjem té správné dávky alkoholu, fyzická práce a veselá povaha byly zřejmě těmi správnými ingrediencemi. Ale to je již minulostí. Očkovací programy pro kojence, toxická medicína založená na barevných a drahých tabletách na vše, rakovinu probouzející častá vyšetření na mamografu, devastující způsob léčby onkologických nemocí, nadužívání antibiotik a ničení naší imunity ve střevech, nikdy nekončící boj s cholesterolem toxickými léky – to jsou jen namátkou některé faktory, kterými se medicína prohřešuje proti svému poslání léčit a neublížit. Nenasytné farmaceutické koncerny vychovaly generace lékařů, kteří nikdy nepochopili nebo zcela rezignovali na své posvátné řemeslo. Výsledkem je ale také jejich trápení, pokud onemocní sami.

Druhým a zcela zásadním faktorem podepisujícím se negativně na našem zdraví je popírání odpovědnosti za své zdraví, které svěřujeme slepě do rukou lékařů a lékárníků. Odevzdáváme tak svoji moc nad vlastním zdravím a stáváme se tudíž „ne-mocní“. V dnešní hektické době už vůbec nemáme čas vážně se zabývat kvalitou naší stravy, zdravým pravidelným pohybem nebo příjmem tekutin a pozitivní myšlení je nedosažitelné a také často nehledané. Jednoduchá pravidla šťastného života tedy neznáme nebo se jimi neřídíme.

Třetí skutečností, která se podepisuje na našem zdraví, je stále se zhoršující kvalita potravy a životního prostředí. Chemtrails na obloze, neviditelný elektromagnetický smog ve formě radiových vln, WiFi technologií a uměle vytvořených geopatogenních zón v našich
domovech – přímo devastují naše energetická těla, jejichž poškození se také přenese ve formě nemoci na tělo fyzické. Je tedy pouze otázkou času, kdy za těchto okolností vážně onemocníme. Náš pasivní přístup k sobě a k životu jako takovému ruku v ruce se současným trendem léčení nese potom své hořké plody, zmenšuje se kvalita a zkracuje délka našeho života. Žijeme v době, kdy se rodiče dožívají vyššího věku, nežli se dožijí jejich děti.

Jakou medicínu si ale máme v případě vážné nemoci vybrat? Tu oficiální, založenou na „vědeckých důkazech“, nebo tu alternativní, prověřenou staletími zkušeností?

Pochopení poselství nemoci je prvním nezbytným krokem k našemu vyléčení. Nemoc nepřichází jako náš nepřítel, ale láskyplné, byť důrazné, upozornění, že jdeme životem po špatných cestách. Úkolem vážného úrazu nebo nemoci je nasměrovat nás ke změnám pro dobro naší duše a těla nezbytným. Poděkujme tedy nemoci, pokud nás dříve, nežli to stačíme, nezabije. A potom už nezbývá, než změnit způsob svého dosavadního myšlení, překopat žebříček životních hodnot, probudit v sobě a na sebe zaměřit lásku. Vše výše popsané není snadné, ale pokud se o to upřímně snažíme, pak se uzdravíme i ze smrtelné nemoci. Výsledkem této naší alchymistické proměny je znovudosažení zdraví. Jsme-li schopni takto na sobě zapracovat, je už méně podstatné, jestli si vybereme oficiální medicínu nebo tu alternativní. Optimální se jeví ale kombinace obou přístupů.

A prosím věřte, že pokud s pokorou, bojovností i vírou v uzdravení pochopíte poselství nemoci, potom Vám bůh, vyšší inteligence nebo – chcete-li – vesmír otevře v ten správný čas ty správné dveře ordinací lékařů i léčitelů.

Pevné zdraví všem, přátelé

Slávek

OTEVŘETE OČI, PROBUĎTE SE PŘÁTELÉ A SMĚŘUJTE KE ZDRAVÍ

 


Je smutné, když vidím stále mladší lidi stonat , brát léky a umírat. Otázka, proč se to děje, je mým motorem ke studiu. Jedno ale vím dnes zcela jasně. Naše školská věda a doškolovací kurzy pro lékaře mi v mé snaze nepomohou. Oficiálně vyučovaná teorie o vzniku a původu nemoci je za nejnovějšími poznatky kvantové fyziky a biologie desítky let pozadu a je skutečně nevědecká, ač se tak tváří. Za vším jsou, jak jinak, peníze.

Medicíny se již dávno zmocnila nenasytná farmaceutická lobby , výrobci krásných barevných pilulek. A my uvěřili. Předali jsme odpovědnost lékařům a vzdali jsme se moci nad svým zdravím. Kdo nemá moc, je ne-mocný, Slyšíte to? Nemocný! Moc nad zdravím a šťastnějším životem je bez boje odevzdána do rukou bílých plášťů, složitých přístrojů a lékáren. Je to pro nás pohodlné a také se tím zbavujeme odpovědnosti. Mám přece kartičku pojištěnce a lékař ví, co dělá.

Musím vás ale zklamat, ve světle mých poznatků – až na výjimky – lékař neví, co činí. Také jsem skládal po ukončení Karlovy Univerzity Hippokratovu přísahu / Hippokrates  – řecký lékař cca 460 př. n . l. /  Důraz kladl na: nihil nocere – nikdy neškoď. A my velmi často škodíme. Ano, i lékař je oběť nesprávné výchovy a odborného vzdělání. To ale není v tak důležité a posvátné profesi relevantní omluva. Stačí zapojit zdravý selský rozum , být zvědavý a hlavně mít rád lidi. Pokud je každý pacient pro lékaře podobně důležitý jako člen vlastní rodiny, je lékař pro tuto profesi předurčen.

Vědomý člověk může jen těžko onemocnět. Kdo je to vědomý člověk? Je to ten, který si je vědom své odpovědnosti za své zdraví, za své tělo, tedy chrám duše. Není mu jedno, co a kdy jí, chápe důležitost pravidelného tělesného pohybu pro zdraví. Vnímá poselství jemných signálů, ale i kopanců od života a zjemňuje své myšlení a chování. Takový člověk nežije v nefunkčních vztazích, pečlivě si vybírá své přátele, dělá práci, která jej baví a naplňuje. Má se rád, ale nezasahuje nevhodným způsobem do osudu jiných lidí, zejména svých dětí. Jak řekl kdysi ve svých básních autor Chalíl Džibrán v kapitole o dětech z díla Prorok:

Vaše děti nejsou vašimi dětmi
Jsou syny a dcerami života, toužícího po sobě samém
Přicházejí skrze vás, ale ne od vás
A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří

Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky , neboť ony mají své myšlenky
Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším
Neboť jejich duše přebývají v domově zítřka, který vy nemůžete navštívit
dokonce ani ve svých snech.

Připadá vám těžké stát se vědomým člověkem? Popravdě první kroky na cestě jsou těžké ,ale i další naši cestu musíme pozorně sledovat, abychom nezabloudili. Ale ten pocit, když opustíte stádo a vezmete si zpět svoji svobodu, zdraví a sílu… ten pocit je k nezaplacení.

Je dáno, že se narodíme a zemřeme. Mezi narozením a smrtí žijeme život. Snažme se o to, aby ten živost stál za to, byl radostný a dlouhý ve zdravějším těle. Soustřeďme se na přítomný okamžik a neodkládejme důležité věci do budoucna. Naplňujme většinu takových přítomných okamžiků láskou, pokorou a nebojácností. Inspirujme svým příkladem ostatní. Nevnucujte jim ale svůj pohled na svět a způsob života. Počkejte na okamžik, kdy se nás zeptají: &Jak to děláte že tak dobře vypadáte a vede se vám dobře?&

Teprve tehdy jim řekněte, co nyní určuje váš život, a nechte na nich, zda vás budou následovat.

Přeji hodně zdraví na cestě a naše články berte jako ukazatele směru. Pokud bychom s Ivankou na cestě zabloudili, budeme vás co nejdříve informovat.

Slávek